Mladá Boleslav je symbolem českého průmyslu. Její urbanistická forma ale nese dlouhodobé známky poškození a poškozování. Co znamená vyrůstat, bydlet a žít v městě, které je v současné době slepicí snášející zlatá vejce? Poněkud kritický pohled na urbanismus v seriálu o Městě dvou tváří.
Část první: Urbanismus Mladé Boleslavi uvíznutý mezi hrdostí a vazalstvím
Úvodní text série odkrývá základní rozpory urbanistické struktury Mladé Boleslav, která je dědičkou historické identity a zároveň i rukojmím průmyslového gigantu, a nastiňuje důvody, proč je nutné o budoucím směřování města znovu a jinak přemýšlet.
Staré město na ostrohu nad soutokem Jizery a Klenice, kterému vévodí středověký hrad s palácem. Sakrální památky a stopa Jednoty bratrské, výstavné a originální veřejné budovy z období belle époque nebo první republiky. Ale také výrobní kolos automobilky, logistické areály, výpadovky, přebujelá sídliště a izolované nákupní parky. Mladá Boleslav je městem dvou tváří, které na jedné straně ukazuje stopu své hrdé historie, na straně druhé odhaluje, že je v současnosti vazalem největšího výrobního podniku v Česku.
Mezi dvěma odlišnými světy se v tomhle městě snaží nejen přežít, ale skutečně žít, jeho různě bohatí a staří obyvatelé – studenti, rodiče s dětmi, senioři –, ale i zaměstnanci, obchodní cestující nebo turisté, kulturní a sportovní fanoušci, zákazníci či klienti zdravotních a sociálních služeb, které motor fabriky a místní rozvinutá vybavenost vsakuje jako houba.
S jistou dávkou ironie a škodolibosti by se dalo říci, že Boleslav platí za svůj historický úspěch. Původní inovativní podnikání Lauryna a Klementa proměnilo dnešní město ve slepici, snášející zlatá vejce do širokého okolí a pro kde koho. Urbanismus a kvalita životního prostředí v samotném jádru města bohužel tahá v této konstelaci za kratší konec provazu a obojí je smutným obrazem rychle vyrostlého a nadále rostoucího průmyslového města. Bohužel.
Vnitřní vztahy ve městě jsou dlouhodobě narušené. Nejužší historické jádro zůstává půvabné, ale často prázdné. Těžiště městského života se od středověkého jádra přesunulo dále na sever, nutno říci i díky tomu, že tomu tak nejlépe nahrávaly místní geomorfologické podmínky. To naopak trpí přetížením od zejména místní automobilové dopravy, přitom tlaky na zkapacitnění v těchto místech přesto dále sílí.
I obytné čtvrti se v jednotlivých etapách (blokového města 19. a začátku 20. století, činžáků socialistické sorely a prvních paneláků, až k vrcholnému sídlišti konstrukční soustavy T06B) také rozrůstaly směrem na sever k továrně a až za ni. Tam se dnes již nadobro propojily a srostly se sousedními Kosmonosy. Obrovský areál továrny a jím generovaná velká potřeba bytů vedla k utváření velkých monofunkčních a monotónních zón bydlení, oddělených od sebe významnými dopravními tahy. V posledním období se na tento systém začaly napojovat ještě živelně rostoucí satelity okolních vesnic.
Samotný výrobní areál automobilky je uzavřenou zónou, zabírající více než čtvrtinu rozlohy jádrového kompaktního sídla. Samostatným městem ve městě, s vlastními službami, komunikacemi a mosty. Ke svému okolí promlouvající (až na výjimky původního historického areálu) třinácti střeženými branami. Celkově tak vzniká obraz fragmentované struktury, kde v jedné jeho části pracujeme, ve druhé nakupujeme, ve třetí bydlíme. Ale ten propojený městský život – rozmanitý, lidský – ten tu často chybí.
Přestože má Boleslav téměř padesát tisíc obyvatel, chybí jí spádová veřejná místa, kde by se lidé přirozeně potkávali. Krásné městské parky jako Radouč nebo Štěpánka nejsou pěšky dobře dostupné ze všech částí města a v celkovém měřítku urbanizované plochy nejsou dostatečně kapacitní. Živý koridor pro pěší a cyklisty by mohl vzniknout na nábřeží Jizery, které je prostorné a vzdušné, ale v některých místech zůstává nevyužité či opět obrácené zády k městu, protože i zde prostor zarůstá zvětšujícími se objekty firmy Škoda.
Obecně se dá říci, že v místech, kde by měla vznikat nová centra čtvrtí nebo sdílené prostory pro sousedské aktivity, často roste jen další retail park, parkoviště, nebo další již neúnosná obytná zástavba.
Je fér říct, že některé věci se v posledních letech i s růstem firmy Škoda Auto zlepšily a ta se snaží chovat odpovědně i tím, že investuje do kultury a jiných rozvojových aktivit, podporujících komunitu. Samotné město upravilo některé části centra, vznikly projekty pracující s mládeží. Bez dobré a útulné fyzické stránky se však podaří uzdravit město jen těžko a převažuje dojem, že rozvoj není dostatečně zaměřen na budoucnost, ale spíše reaguje na aktuální parciální tlaky – investory, dopravu, potřebu další výstavby, politické ambice. Výsledkem je skoro anarchistický prostor bez jasného uspořádání a hierarchie, bez čitelnosti a bez městského charakteru.
Město, které chce být víc než jen servisní zónou pro průmysl, potřebuje mít jasnou udržitelnou vizi a konkrétní nástroje pro změnu. Ze současných problémů přirozeně vyplývají čtyři základní směry, které by bylo možné územním rozvoji dále sledovat a pomoci tak znovu najít rovnováhu mezi potřebami lidí, ekonomiky i prostředí. Daly by se shrnout do těchto jednoduchých bodů:
- Ekonomická odolnost a diverzifikace
- Koordinovaný rozvoj a jasná pravidla pro výstavbu
- Město pro lidi, které stmeluje fungující mobilita
- Zeleno-modrá infrastruktura a klimatická adaptabilita.
Blíže se k nim vrátíme ve druhém dílu našeho seriálu. Aby se Mladá Boleslav mohla probudit a lépe dýchat, nejde o to řešit na papíře velké vize. Je třeba řešit každodenní zkušenost lidí, kteří se snaží dostat z jednoho konce města na druhý, kteří hledají školku pro děti, stín v horkém létě, nebo jen místo, kde si v klidu sednout, a více se o ně zajímat. O prostor pro naše vztahy, pohodu, pohyb i pocit domova.
Mladá Boleslav má na to být městem, které bude inspirovat: proměnou z průmyslového uzlu ve funkční, udržitelné a přívětivé město pro lidi. Ale musí si tu budoucnost nejdřív představit – a začít o ní mluvit. Ten dialog může začít klidně tady a teď, co myslíte? Kdo ve městě rozhoduje? Co upřednostňuje? A co potřebují lidé, kteří tu žijí každý den? Architekti, úředníci, občané, politici, podnikatelé – všichni mají v rukou kousek odpovědnosti.
Doplňující infobox o Mladé Boleslavi:
| 📍 Zeměpisná poloha | ve Středočeském kraji, cca 70 km severovýchodně od Prahy a 52 km jižně od Liberce |
| 🕰️ Založení města / středověkého jádra | 1255 – povýšeno na město Přemyslem Otakarem II., urbanismus na ostrohu s hradem sahá už do 10.–11. století |
| ✝️ Jednota bratrská | 1544 – vznik sídla správce a tiskárny Jednoty bratrské; odhadem má město cca 1000 – 1500 obyvatel |
| 🏭 Založení dílny Laurin & Klement | 1895 – výroba kol, motocyklů, automobilů; počet obyvatel města cca 10000 |
| 👥 Počet obyvatel k 31. 12. 2024 | 47 346, což je více než dvojnásobek stavu z roku 1950; a skoro 5x více než před sto lety |
| 📏 Celková rozloha kompaktního města | 848 ha |
| 🏭 Rozloha areálu Škoda Auto | jako součást kompaktního města zaujímá 230 ha, tedy 27% jeho celkové rozlohy |
| 🛠️ Plánované nové výrobní zóny | dalších 62 ha vymezeno územním plánem města pro další rozvoj výrobních zón |
| 🏞️ Hlavní veřejná prostranství | Náměstí: Staroměstské, Komenského, Míru, Republiky Parky: Štěpánka, Radouč, Výstaviště Ulice: tř. Václava Klementa, tř. T. G. Masaryka, Jičínská |
| Severní sídliště | rozloha 87 ha a něco přes 16 000 obyvatel (ZSJ Nad Rožatovem, Radouč, Nad stadionem) |
Milan Macoun, 19.6. 2025. Při tvorbě tohoto článku bylo využito podpory AI modelu ChatGPT.